Rozpravy o médiích Podcast Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK

Podepisování faktur, vypracovávání výkazů a každoroční plnění daňového přiznání. To je realita nejen pro ty, kteří si založí vlastní firmu, ale také pro spoustu lidí, kteří pracují v tzv. švarcsystému. Novináře nevyjímaje. Kolik z nich je takto „zaměstnaných“? Proč se jedná o tak velký problém? Lze si vůbec vybrat, zda se člověk nechá zaměstnat, nebo bude součástí švarcsystému? Jakým způsobem by to mohlo ohrozit demokracii? A lze najít nějaké řešení tohoto problému? 
O problému švarcsystému v českých médiích debatovala Lucie Šťastná z IKSŽ společně s Šárkou Homfray, odborovou právničkou a místopředsedkyní Odborového svazu státních orgánů a organizací, Marínou Urbánikovou, socioložkou médií z FSS MU, přednášející na FSV UK a  na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty MU, zakládající členkou spolku Ženy v médiích, a také Evou Svobodovou, novinářkou a politoložkou spolupracující s Radiem Wave, ČRo Plus a deníkem Právo.


Diskusi si můžete pustit i po částech:
00:00:00 - 00:03:22 Úvod a představení hostů
 00:03:27 - 00:26:06 1. část: Co je to švarcsystém a jak v českých médiích funguje?
 00:26:12 - 00:52:36 2. část: Dopady na novinářskou práci, žurnalistiku a demokracii
 00:52:42 - 1:10:38  3. část: Jaké mají novináři možnosti změnit tuto situaci?
 01:10:40 - 01:12:08 Závěr a rozloučení

Proč hodnotí Adam Černý činnost syndikátu novinářů jako „veslování proti proudu“? Jak vznikl Klub reportérů a reportérek? Čím se zabývá? Co syndikát dělá pro to, aby přilákal nové členy? A mohl by nějak pomoct s problémem švarcsystému, který používá řada médií? 
O těchto otázkách se bavila Lucie Šťastná z IKSŽ s předsedou Syndikátu novinářů ČR Adamem Černým v nejnovějším bonusovém rozhovoru, který vyšel k Rozpravám o médiích na téma Ideály a výzvy současné české žurnalistiky. 


Adam Černý vystudoval tehdejší Fakultu žurnalistiky v roce 1976 a téměř celý profesní život strávil v médiích. Jako komentátor působil například v České televizi, měsíčníku Týden, Zemských novinách nebo v Lidových novinách, kde zároveň pracoval jako vedoucí zahraničněpolitického dění. Od roku 2002 až 2014 pracoval jako redaktor a komentátor pro Hospodářské noviny, se kterými dodnes spolupracuje. Od roku 2009 je také předsedou Syndikátu novinářů České republiky a dodnes pravidelně komentuje mezinárodní politiku a svět médií v Českém rozhlase a České televizi. V roce 2005 získal cenu Ferdinanda Peroutky. 


Zdroj: A. Černý.
Foto: Filip Fryml 

Jsou dezinformace a fake news velkým problémem pro česká média? Mohou tuto skutečnost nějak ovlivnit veřejnoprávní média? Je situace ohledně dezinformací na Slovensku lepší nebo horší než u nás? Lze jejich šíření zabránit ověřováním informací? A jak se s tím vypořádává sám Filip Rožánek? 
O jedné z výzev české žurnalistiky – dezinformacích a fake news – se bavila Lucie Šťastná z IKSŽ společně s Filipem Rožánkem, editorem webu Digizone.cz.


Filip Rožánek vystudoval obor PR a komunikace na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. V minulosti pracoval například pro Český rozhlas jako analytik strategického rozvoje a dělal vedoucího internetové redakce. Působil také jako šéfredaktor týdeníků Marketing & Media a editor inovací pro společnost Economia. Nyní pracuje jako editor webu Digizone.cz nebo jako konzultant v oblasti sociálních sítí, digitální komunikace a komunikačních technologií a externě spolupracuje s různými médii, například s Hospodářskými novinami, Českým rozhlasem, Reflexem nebo Aktuálně.cz. V roce 2013 získal novinářskou cenu v kategorii Online žurnalistika a Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu. 

Zdroj: https://www.rozanek.cz/.
Foto: Filip Fryml

Jak se měří objektivita médií? Protěžují se nějaké strany nebo politická hnutí v našich médiích? Na co by se podle Jana Křečka měla média zaměřit? Jaké okolnosti voleb v roce 2017 ho vedly k tomu, aby začal s výzkumem objektivity médií? A plní Česká televize své zákonné povinnosti? 
Pokud vás téma objektivity v médiích zajímá, poslechněte si nejnovější bonusový rozhovor Rozprav o médiích na téma IDEÁLY A VÝZVY SOUČASNÉ ČESKÉ ŽURNALISTIKY. Vede ho Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK s Janem Křečkem, odborným asistentem na Katedře mediálních studií IKSŽ FSV UK. 


Jan Křeček se věnuje zejména současné politické komunikaci a při jejím výzkumu se zaměřuje na kvalitativní i kvantitativní analýzy mediálních obsahů a diskurzů. Napsal první přehledovou publikaci oboru pod názvem „Politická komunikace: Od res publica po public relations“ a také řadu článků v odborných periodicích. Podílí se na výzkumech aktuálního zpravodajství a publicistiky v českých médiích. Byl hlavním řešitelem grantového projektu Technologické agentury ČR pod názvem „Vyváženost ve vysílání“. V minulosti také pracoval jako reportér v časopise Mladý svět a byl šéfredaktorem kritické revue Konfrontace.


Zdroj: J. Křeček
Foto: Filip Fryml

Jaký je stav dnešní žurnalistiky? Jaké jsou její ideály? Dá se jich dosáhnout? Jak je to v novinařině s objektivitou? Měla by mít všechna média povinnost informovat objektivně? Jakým dalším výzvám současná česká žurnalistika čelí?  Do čeho všeho se promítá nedostatečné financování? Jak se média vyrovnávají s tlakem na sledovanost? Co když novinář sklouzne k tomu, že ze sebe začne dělat celebritu? A měli by novináři z veřejnoprávních médií mít profily na sociálních sítích?

Těmito otázkami se zabývá nejnovější epizoda Rozprav, ve které debatují  Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR, Jan Křeček, odborný asistent na Katedře mediálních studií IKSŽ FSV UK, a Filip Rožánek, editor Digizone.cz. Diskuzi moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK. 

Pokud byste si chtěli poslechnout jednotlivé části zvlášť, nově nabízíme i jejich stopáže:
Úvod, představení hostů: 00:00 – 02:27
1. Ideály současné české žurnalistiky 02:33 – 31:51
2. Objektivita jako ideál a/nebo povinnost? 31:55 – 01:10:39
3. Problémy a výzvy současné české žurnalistiky 01:10:44 – 01:31:23

Proč v ČR roste počet lidí, kteří za poslední rok nepřečetli žádnou knihu? A jak jsou na tom jiné evropské země? Projevuje se vyšší cena knih nějak na návštěvnosti knihoven? Jak ji ovlivňuje popularita audioknih? Proč v knihovnách tolik audioknih zatím nenajdeme? 
Odpovědi na tyto otázky vám poskytne nejnovější bonusový rozhovor Rozprav o médiích na téma LITERATURA PRO DĚTI A DĚTSKÝ ČTENÁŘ, který vede Lucie Šťastná z IKSŽ s ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vítem Richterem.


Vít Richer působí v Národní knihovně ČR od roku 1971 na různých pozicích, například ji vedl jako generální ředitel v letech 2020-2021 a ředitelem Knihovnického institutu je již od roku 1998. Od té samé doby byl také do roku 2013 předsedou Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a v současné době zde zastává pozici výkonného tajemníka. Působí také jako předseda Ústřední knihovnické rady ČR, poradního orgánu ministerstva kultury. Organizuje celostátní průzkumy čtenářství dětské i dospělé populace a vztahů veřejnosti ke knihám a knihovnám nebo se podílí na práci v redakčních radách časopisů Čtenář a Knihovna – knihovnická revue. 


Foto: Filip Fryml
Zdroj: Wikipedie, Slovník českých knihovníků